DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Proč nekrmit morče obilovinami?

Proč nedávat morčeti obilí?

Často diskutované téma, zvlášť na internetu. Část chovatelů se staví proti krmení obilnými zrny (hlavně v prodávaných směsích), mnoho lidí se ale stále přiklání k této „tradiční“ doplňkové stravě.

 


Proč ano?

Nejsou nám známy jiné důvody, než že pšenice, ječmen a další jsou levné a mnoho lidí je přesvědčeno, že pokud výrobce umístí na obal obrázek morčete, je to pro něj vhodné.
Výrobce si ovšem může dát na obal co chce, žádné regule na to nejsou. Dokonce může na obal napsat „super quality“, „professional“, či cokoliv jiného. Je to ovšem pouze reklamní tah, aby se výrobek dobře prodával. Pokud jsou použity státem povolené suroviny, tedy látky, které nejsou jedovaté, je jen a pouze na výrobci, co bude prodávat a pod jakým názvem. U zahraničních výrobců to platí dvojnásob.

 


Proč ne?

Důvody, proč morče nekrmit obilovinami, jsou ukryty v jejich trávicím traktu
 

Důvod č. 1: Hlavním zdrojem energie pro tyto býložravce je vláknina.
Tu samozřejmě obsahují i obilná zrna. V čem je tedy problém?

Zrna obsahují velké množství zásobních látek, které zpočátku vyživují klíčící rostlinku. Například škrob. Na rozdíl od vlákniny se škrob začíná enzymaticky štěpit na jednoduché cukry již v ústech, potažmo v tlamičce zvířátka. Pokračují dále do žaludku a tenkého střeva, kde se část jednoduchých cukrů vstřebá do krve. Vysoký příjem jednoduchých cukrů může způsobit cukrovku, stejně, jako u lidí!

Ne všechno se však vstřebá a pokračuje do tlustého a slepého střeva, důležité části zažívání, protože právě zde jsou celulolytické bakterie (ale i jiné!), které dokážou rozložit vlákninu. Záplava jednoduchých cukrů způsobí, že se bakterie rychle množí, narušuje se jejich poměr a vylučují více kyseliny mléčné. Tím se stává prostředí kyselejším, množí se nevhodné druhy bakterií, které ještě více střeva okyselují a znemožňují množení celulolytických bakterií, které potřebují méně kyselé prostředí.

Následky:

  • Morče nemůže efektivně trávit vlákninu, což se může a nemusí projevit řidším trusem.

  • Okyselení střev vede k narušení střevní stěny, což umožňuje přechodu škodlivých patogenů či toxinů do krve.

  • Zeslabená stěna střeva také znamená snížení jeho pohyblivosti – peristaltiky. Může vést až k ucpání střeva či křečovým stavům.


Samozřejmě fatální projevy se nemusí navenek vůbec objevit, morče může vypadat naprosto zdravé. Při onemocnění však narušené trávení a s ním spojená snížená imunita může průbeh nemoci zhoršit a zkomplikovat léčbu. Také to nahrává rakovinám a jiným patogenům a celkově vyčerpává organismus, zkracuje se tak život morčete.


Důvod č. 2: Naše obiloviny jsou uměle vyšlechtěné k vysoké výnosnosti a jsou odlišné od přírodních forem.

Častým argumentem je, že v přírodě si přece morčata snědí, na co přijdou. V pampách (polopouštích Jižní Ameriky) a horských oblastech, sice sem tam nějaké zrno (i když ne obilné, ale travní), či ovoce najdou, ale v minimálním množství, kdy jednoduché cukry pojme bez problémů tenké střevo.
Obiloviny – pšenice, ječmen, žito, oves – které se v současnosti pěstují, jsou vyšlechtěné k vyšší výnosnosti, tedy aby se na co nejmenší ploše půdy sklidilo co nejvíce zrní. Hodně muziky za málo peněz. Toho se docílí tím, že na jedné rostlině bude hodně velkých zrn. V těchto zrnech je v poměru mnohem, mnohem více škrobů, snadno štěpitelných sacharidů, lepku (dokonce nových bílkovin, které v dřívějších obilovinách nebyly a jsou potenciálním zdrojem alergenů), než důležitých látek, jako jsou právě vláknina, vitaminy, minerály.
Vysoké množství bílkovin (např. lepku) navíc zatěžuje trávení.

 


Obiloviny v jiných formách:

Někdy se v krmných směsích objevují i pufované obiloviny. Co se týká jejich složení, od normálních zrn se nijak neliší. Je to pouze úprava za vysokého tlaku a teploty a dojde k vypaření vody.

Moučka, tedy v podstatě mouka, se často přidává do levnějších granulí, aby se tak zvětšil jejich objem. Opět – za málo peněz hodně muziky. Ve složení některých kvalitnějších granulí také najdeme obiloviny, avšak jsou použity např. slupky či zelené části rostlin.

Pokud jste přehodnotili krmení vašich morčat, ale už jste nějaké „zrní“ nakoupili, určitě jej nevyhazujte. Můžete si vypěstovat osení. To můžete morčátkům podávat i s kořínky a zbytky zrna, zásobní látky už jsou vyčerpány a slupky jsou bohatým zdrojem vlákniny.

 


Zdroj: http://morcatologie.webnode.cz/